तवं नो अग्ने महोभिः पाहि विश्वस्या अरातेः | उत दविषो मर्त्यस्य || नहि मन्युः पौरुषेय ईशे हि वः परियजात | तवम इद असि कषपावान || स नो विश्वेभिर देवेभिर ऊर्जो नपाद भद्रशोचे | रयिं देहि विश्ववारम || न तम अग्ने अरातयो मर्तं युवन्त रायः | यं तरायसे दाश्वांसम || यं तवं विप्र मेधसाताव अग्ने हिनोषि धनाय | स तवोती गोषु गन्ता || तवं रयिम पुरुवीरम अग्ने दाशुषे मर्ताय | पर णो नय वस्यो अछ || उरुष्या णो मा परा दा अघायते जातवेदः | दुराध्ये मर्ताय || अग्ने माकिष टे देवस्य रातिम अदेवो युयोत | तवम ईशिषे वसूनाम || स नो वस्व उप मास्य ऊर्जो नपान माहिनस्य | सखे वसो जरित्र्भ्यः || अछा नः शीरशोचिषं गिरो यन्तु दर्शतम | अछा यज्ञासो नमसा पुरूवसुम पुरुप्रशस्तम ऊतये || अग्निं सूनुं सहसो जातवेदसं दानाय वार्याणाम | दविता यो भूद अम्र्तो मर्त्येष्व आ होता मन्द्रतमो विशि || अग्निं वो देवयज्ययाग्निम परयत्य अध्वरे | अग्निं धीषु परथमम अग्निम अर्वत्य अग्निं कषैत्राय साधसे || अग्निर इषां सख्ये ददातु न ईशे यो वार्याणाम | अग्निं तोके तनये शश्वद ईमहे वसुं सन्तं तनूपाम || अग्निम ईळिष्वावसे गाथाभिः शीरशोचिषम | अग्निं राये पुरुमीळ्ह शरुतं नरो ऽगनिं सुदीतये छर्दिः || अग्निं दवेषो योतवै नो गर्णीमस्य अग्निं शं योश च दातवे | विश्वासु विक्ष्व अवितेव हव्यो भुवद वस्तुर रषूणाम || tvaṃ no aghne mahobhiḥ pāhi viśvasyā arāteḥ | uta dviṣo martyasya || nahi manyuḥ pauruṣeya īśe hi vaḥ priyajāta | tvam id asi kṣapāvān || sa no viśvebhir devebhir ūrjo napād bhadraśoce | rayiṃ dehi viśvavāram || na tam aghne arātayo martaṃ yuvanta rāyaḥ | yaṃ trāyase dāśvāṃsam || yaṃ tvaṃ vipra medhasātāv aghne hinoṣi dhanāya | sa tavotī ghoṣu ghantā || tvaṃ rayim puruvīram aghne dāśuṣe martāya | pra ṇo naya vasyo acha || uruṣyā ṇo mā parā dā aghāyate jātavedaḥ | durādhye martāya || aghne mākiṣ ṭe devasya rātim adevo yuyota | tvam īśiṣe vasūnām || sa no vasva upa māsy ūrjo napān māhinasya | sakhe vaso jaritṛbhyaḥ || achā naḥ śīraśociṣaṃ ghiro yantu darśatam | achā yajñāso namasā purūvasum purupraśastam ūtaye || aghniṃ sūnuṃ sahaso jātavedasaṃ dānāya vāryāṇām | dvitā yo bhūd amṛto martyeṣv ā hotā mandratamo viśi || aghniṃ vo devayajyayāghnim prayaty adhvare | aghniṃ dhīṣu prathamam aghnim arvaty aghniṃ kṣaitrāya sādhase || aghnir iṣāṃ sakhye dadātu na īśe yo vāryāṇām | aghniṃ toke tanaye śaśvad īmahe vasuṃ santaṃ tanūpām || aghnim īḷiṣvāvase ghāthābhiḥ śīraśociṣam | aghniṃ rāye purumīḷha śrutaṃ naro 'ghniṃ sudītaye chardiḥ || aghniṃ dveṣo yotavai no ghṛṇīmasy aghniṃ śaṃ yoś ca dātave | viśvāsu vikṣv aviteva havyo bhuvad vastur ṛṣūṇām || |
2. Strong are the Soma-draughts; come nigh: the juices fill thee with delight:Drink boldly even as thou art wont'.
3. Joy, Indra, in the strengthening food et it content thy wish and thought,And be delightful to thine heart.
4. Come to us thou who hast no foe: we call thee down to hymns of praise,In heaven's sublimest realm of light.
5. This Soma here expressed with stones and dressed with milk for thy carouse,Indra, is offered up to thee.
6. Graciously, Indra, hear my call. Come and obtain the draught, and sateThyself with juices blent with milk.
7. The Soma, Indra, which is shed in chalices and vats for thee,Drink thou, for thou art Lord thereof.
8. The Soma seen within themats, as in the flood the Moon is seen,Drink thou, for thou art Lord thereof.
9. That which the Hawk brought in his claw, inviolate, through the air to thee,Drink thou, for thou art Lord thereof.