यं रक्षन्ति परचेतसो वरुणो मित्रो अर्यमा | नू चित स दभ्यते जनः || यं बाहुतेव पिप्रति पान्ति मर्त्यं रिषः | अरिष्टः सर्व एधते || वि दुर्गा वि दविषः पुरो घनन्ति राजान एषाम | नयन्ति दुरिता तिरः || सुगः पन्था अन्र्क्षर आदित्यास रतं यते | नात्रावखादो अस्ति वः || यं यज्ञं नयथा नर आदित्या रजुना पथा | पर वः स धीतये नशत || स रत्नं मर्त्यो वसु विश्वं तोकमुत तमना | अछा गछत्यस्त्र्तः || कथा राधाम सखायः सतोमं मित्रस्यार्यम्णः | महि पसरो वरुणस्य || मा वो घनन्तं मा शपन्तं परति वोचे देवयन्तम | सुम्नैरिद व आ विवासे || चतुरश्चिद ददमानाद बिभीयादा निधातोः | न दुरुक्ताय सप्र्हयेत || yaṃ rakṣanti pracetaso varuṇo mitro aryamā | nū cit sa dabhyate janaḥ || yaṃ bāhuteva piprati pānti martyaṃ riṣaḥ | ariṣṭaḥ sarva edhate || vi durghā vi dviṣaḥ puro ghnanti rājāna eṣām | nayanti duritā tiraḥ || sughaḥ panthā anṛkṣara ādityāsa ṛtaṃ yate | nātrāvakhādo asti vaḥ || yaṃ yajñaṃ nayathā nara ādityā ṛjunā pathā | pra vaḥ sa dhītaye naśat || sa ratnaṃ martyo vasu viśvaṃ tokamuta tmanā | achā ghachatyastṛtaḥ || kathā rādhāma sakhāyaḥ stomaṃ mitrasyāryamṇaḥ | mahi psaro varuṇasya || mā vo ghnantaṃ mā śapantaṃ prati voce devayantam | sumnairid va ā vivāse || caturaścid dadamānād bibhīyādā nidhātoḥ | na duruktāya spṛhayet || |
2. He prospers ever, free from scathe, whom they, as with full hands, enrich,Whom they preserve from every foe.
3. The Kings drive far away from him his troubles and his enemies,And lead him safely o'er distress.
4. Thornless, Adityas, is the path, easy for him who seeks the Law:With him is naught to anger you.
5. What sacrifice, Adityas, ye Heroes guide by the path direct,-May that come nigh unto your thought.
6. That mortal, ever unsubdued, gains wealth and every precious thing,And children also of his own.
7. How, my friends, shall we prepare Aryaman's and Mitra's laud,Glorious food of Varuna?
8. I point not out to you a man who strikes the pious, or reviles:Only with hymns I call you nigh.
9. Let him not love to speak ill words: but fear the One who holds all fourWithin his hand, until they fall.