शिशुर्न जातो.अव चक्रदद वने सवर्यद वाज्यरुषः सिषासति | दिवो रेतसा सचते पयोव्र्धा तमीमहे सुमती शर्म सप्रथः || दिवो य सकम्भो धरुणः सवातत आपूर्णो अंशुः पर्येतिविश्वतः | सेमे मही रोदसी यक्षदाव्र्ता समीचीने दाधार समिषः कविः || महि पसरः सुक्र्तं सोम्यं मधूर्वी गव्यूतिरदितेरतं यते | ईशे यो वर्ष्टेरित उस्रियो वर्षापां नेता य इतूतिरगमियः || आत्मन्वन नभो दुह्यते घर्तं पय रतस्य नाभिरम्र्तं विजायते | समीचीनाः सुदानवः परीणन्ति तं नरो हितमव मेहन्ति पेरवः || अरावीदंशुः सचमान ऊर्मिणा देवाव्यं मनुषे पिन्वतित्वचम | दधाति गर्भमदितेरुपस्थ आ येन तोकं च तनयं च धामहे || सहस्रधारे.अव ता असश्चतस्त्र्तीये सन्तु रजसि परजावतीः | चतस्रो नाभो निहिता अवो दिवो हविर्भरन्त्यम्र्तं घर्तश्चुतः || शवेतं रूपं कर्णुते यत सिषासति सोमो मीढ्वानसुरो वेद भूमनः | धिया शमी सचते सेमभि परवद दिवस कवन्धमव दर्षदुद्रिणम || अध शवेतं कलशं गोभिरक्तं कार्ष्मन्ना वाज्यक्रमीत ससवान | आ हिन्विरे मनसा देवयन्तः कक्षीवते शतहिमाय गोनाम || अद्भिः सोम पप्र्चानस्य ते रसो.अव्यो वारं वि पवमान धावति | स मर्ज्यमानः कविभिर्मदिन्तम सवदस्वेन्द्राय पवमान पीतये || śiśurna jāto.ava cakradad vane svaryad vājyaruṣaḥ siṣāsati | divo retasā sacate payovṛdhā tamīmahe sumatī śarma saprathaḥ || divo ya skambho dharuṇaḥ svātata āpūrṇo aṃśuḥ paryetiviśvataḥ | seme mahī rodasī yakṣadāvṛtā samīcīne dādhāra samiṣaḥ kaviḥ || mahi psaraḥ sukṛtaṃ somyaṃ madhūrvī ghavyūtiraditertaṃ yate | īśe yo vṛṣṭerita usriyo vṛṣāpāṃ netā ya itaūtirghmiyaḥ || ātmanvan nabho duhyate ghṛtaṃ paya ṛtasya nābhiramṛtaṃ vijāyate | samīcīnāḥ sudānavaḥ prīṇanti taṃ naro hitamava mehanti peravaḥ || arāvīdaṃśuḥ sacamāna ūrmiṇā devāvyaṃ manuṣe pinvatitvacam | dadhāti gharbhamaditerupastha ā yena tokaṃ ca tanayaṃ ca dhāmahe || sahasradhāre.ava tā asaścatastṛtīye santu rajasi prajāvatīḥ | catasro nābho nihitā avo divo havirbharantyamṛtaṃ ghṛtaścutaḥ || śvetaṃ rūpaṃ kṛṇute yat siṣāsati somo mīḍhvānasuro veda bhūmanaḥ | dhiyā śamī sacate semabhi pravad divas kavandhamava darṣadudriṇam || adha śvetaṃ kalaśaṃ ghobhiraktaṃ kārṣmannā vājyakramīt sasavān | ā hinvire manasā devayantaḥ kakṣīvate śatahimāya ghonām || adbhiḥ soma papṛcānasya te raso.avyo vāraṃ vi pavamāna dhāvati | sa mṛjyamānaḥ kavibhirmadintama svadasvendrāya pavamāna pītaye || |
2. A far-extended pillar that supports the sky the Soma-stalk, filled full, moves itself every way.He shall bring both these great worlds while the rite proceeds: the Sage holds these who move! together and all food.
3. Wide space hath he who follows Aditi's right path, and mighty, well-made food, meath blent with Soma juice;He who from hence commands the rain, Steer of the kine, Leader of floods, who helps us hence, who claims our laud.
4. Butter and milk are drawn from animated cloud; thence Amrta is produced, centre of sacrifice.Hini the Most Bounteous Ones, ever united, love; him as ouir Friend the Men who make all swell rain down.
5. The Soma-stalk hath roared, following with the wave: he swells with sap for man the skin which Gods enjoy.Upon the lap of Aditi he lays the germ, by means whereof we gain children and progeny.
6. In the third region which distils a thousand streams, may the Exhaustless Ones descend with procreant power.The kindred Four have been sent downward from the heavens: dropping with oil they bring Amrta and sacred gifts.
7. Soma assumes white colour when he strives to gain: the bounteous Asura knows full many a precious boon.Down the steep slope, through song, he comes to sacrifice, and he will burst the water-holding cask of heaven,
8. Yea, to the shining milk-anointed beaker, as to his goal, hath stepped the conquering Courser.Pious-souled men have sent their giffi of cattle unto Kaksivan of the hundred winters.
9. Soma, thy juice when thou art blended with the streams, flows, Pavamana, through the long wool of the sheep.So, cleansed by sages. O best giver of delight, grow sweet for Indra, Pavamana! for his drink.